Aleksandra Vajd & Hynek Alt

23. 05. 2012, 19:31

Aleksandra Vajd a Hynek Alt pracují nejčastěji ve dvojici a to včetně vedení Ateliéru fotografie na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Jan Zálešák je ve své letos vydané knize Umění spolupráce, v části věnované fotografii, uvádí vedle Lukáše Jasanského s Martinem Polákem jako výraznou úzce spolupracující dvojici. V posledních letech se zabývali důkladnou, avšak nikoli bezduchou, analýzou fotografie jako média, média fotoaparátu a dalších aparátů vstupujících do procesu vzniku díla. Zkoumali jednotlivé elementy tohoto prostředí a pokoušeli se je vyvázat z původních souvislostí. Iluzívní povaha fotografického obrazu jim poskytla podklad pro její podtržení i odhalení přeludu a klamu – poměrně dobrodružnými, přitom často mechanickými metodami – jako když si z galerie udělali laboratoř a z fotografického zázemí zdroj proměn počasí, vracejíce současnosti nedávno vysmátou utopii o možnosti ovládat přírodní klima umělými prostředky. Své výstavy chápou jako paralelní skutečnosti, kde vztahy mezi jednotlivými prvky jsou nově asociovány, přeskupeny, posunuty. Tato “alchymická” práce se odráží také v nové výstavě the place from where you think, která z realistického úhlu pohledu navázala na jejich pobyt v Mexiku a také na prostředí slovinských jeskyní. Abstrahovaná látka využívá indexikálního vztahu mezi realitou a jejím zobrazením, které až v součinnosti mohou poodhalit to, na co ukazují a zachovat si tak více významových vrstev.

Téma výstavy nekončí u projektu Aleksandry Vajd a Hynka Alta, ale rozvíjí se dále v práci Báry Mrázkové s názvem zevní ohraničující membrána, vnitřní jádrová vrstva, zevní plexiformní vrstva, vnitřní jádrová vrstva, která nás už svým názvem zavádí do krajin zření, kde se funkce dívání pojí se funkcí chápání, tak jak to známe z anglického dvojího významu slovního spojení „I see“ (I know). Bára Mrázková nás svou instalací zastavuje přesně v místě rozhraní jeskyně a vnějšího světa, v momentě ostrého oslnění, kdy ztrácíme kontakt s minulým (dle Platóna světem smylů, iluze, stínohry, doxa) neschopni ještě číst svět loga, epistémé. V sítnici vypálená sluneční skvrna nám znemožňuje vidět svět za námi. Jednoduchá a přesná manifestace, stejně symbolická jako komentující fotografické a vědecké principy, se soustřeďuje na fenomen světla jako takový, světla jako podmínky života a vidění a fotografie. Protisvětlo opět mluví o povaze média a jeho procesech, o blesku v očích, o okamžiku, kdy vyleze z fotokomory. Když se pak odvrátíme, zastíníme světelnou projekci světa vlastní přítomností. Snížená viditelnost zahalí ostatní obsahy a pojmy. Jsme sami se sebou, uvnitř a pokoušíme se tento silný prožitek, stav vytržení zvrátit co nejrychlejší orientací v prostoru. Kontrola rovná se přežít a správně zvolit clonu.

Edith Jeřábková

Vernisáž výstavy: 29.5.2012 od 18 hodin
Výstava potrvá: Do 29.6.2012
Fotograf gallery, školská 28, Praha 1
Otevírací doba: Út - Pá od 12 - 18 hodin
http://fotografgallery.cz/category/vystavy/