Návrat z Tanzánie

13. 03. 2011, 21:32

Náš řidič Stanley v dálce zahlédl hlavu geparda jen lehce převyšující stébla trav, a ihned k této nádherné šelmě stáčí vůz. Ještě než se přiblížíme téměř na dosah ruky a než Land Cruiser zastaví, vidíme nedaleko malou gazelu, a také druhého gepardího samce. Ten první upoutává pozornost gazely, aby se jeho gepardí bratr mohl co nejvíce přiblížit. Ten náhle vyráží k útoku, a z ještě jedoucího auta tak můžeme pozorovat jeho štíhlé tělo v bleskurychlém běhu i mohutném skoku. Gazelka uskočí stranou, gepard tak cíl mine a gazelka rychle mizí ve vysoké trávě. Gepard na následný útok již nemá sílu.

Musím přiznat, že nepatřím k těm, kdo by takové scény chtěli vidět v případě úspěšného lovu, a tak jsem rozhodně v tomto souboji fandil gazele. Jenže když se pak oba gepardi setkávají a těžce oddychují, je mi zase líto pro změnu jich. Hladoví a ještě tak těžce oddychující... Zblízka obdivujeme jejich nádherně stavěná těla a ušlechtilé hlavy šelem, které patří rozhodně k těm nejkrásnějším v oblasti Serengeti. Dělí nás pouhé tři, možná čtyři metry, a gepardi naši přítomnost jakoby ani nevnímali. Je tedy čas pohrát si s kompozicí a světlem, a zachytit jejich pohled do dáli...

Jen pár dnů nás dělí od těchto nezapomenutelných okamžiků, a rozhodně to nebyly chvíle vzrušení jedinné. K těm nezapomenutelným rozhodně patří setkání se slony, zvláště se dvěmi slonicemi, které v nepříliš dobré náladě (jejich) potkáváme při návratu od velkého stáda hrochů. Byly silně podrážděné již ve chvíli, kdy jsme se blížili, a tak se rozhodly vzít naše auta útokem. Jedna slonice zatarasila cestu prvnímu vozu, druhá se hnala za námi. V jednom okamžiku dokonce zakopla, což jí na náladě rozhodně nepřidalo, a s hlasitým troubením se k nám blíží...

Oba naši řidiči si v takových situacích umí poradit, a jejich metoda zastrašování vysokými otáčkami motorů a dokonce i prudkými výpady proti slonicím se nakonec ukazují jako účinný protiútok. To ale uvidíte sami v dokumentárním filmu a v klipech, které pro vás připravíme po uzávěrce dubnového vydání ČSF.

Jsme tedy opět doma, a zbyly vzpomínky, fotografie a mnoho filmového záznamu ke zpracování. Spojení prostřednictvím internetu i mobilů bylo ještě horší, než jsme čekali, a tak ani na stránkách National Geographic nebyl Deník z Tanzánie tak často aktualizovaný, jak jsme si přáli, a na mé zprávy pro tento blog ČSF již připojení nezbylo. Kompletní reportáž z expedice tedy najdete na stránkách National Geographic Traveler, spolu s nejlepšími fotografiemi účastníků, kteří byli skvělými žáky, a jejich výkon byl den ode dne lepší. Během expedice vznikly jedinečné fotografie, za které by se nemuseli stydět ani protřelí Wildlife fotografové, a jako fotoinstruktoři můžeme být tedy spokojeni.

Text a snímky: Jan Karbusický