Dnes je pátek, 18. května 2012
01. 11. 2010, 15:56
Každý fotograf přírody ví, že nejkrásnější je krajina navečer nebo zrána, kdy slunce kouzlí svými paprsky a halí krajinu do neuvěřitelných barevných nálad.
Vloni na jaře jsme s kamarádem Ivanem z fotoklubu Černá slunečnice fotografovali na břehu Lipna ostrůvek tajuplného jména Tajvan. Pracoval jsem tehdy ještě s diapozitivním filmem Fuji Velvia, který vynikal velmi sytými barvami. Po vyvolání filmu jsem nevěřil svým očím. Ranní Lipno na jednom z obrázků zářilo neuvěřitelnou růžovou barvou. Od té doby jsem mnohokrát vstával ještě za tmy a vyrážel za dalšími a dalšími záběry ranní přírody. Postupně jsem si uvědomoval, že růžové světlo, které se mi poprvé zjevilo onoho rána na Lipně, je v přírodě opakovaný jev, nastávající často před východem slunce. Trvá však krátce, něco kolem deseti až patnácti minut. Záleží na tom, zda je či není slunce schováno za mraky a také na úhlu, ve kterém zespoda na oblaka svítí.
Když jsme opět s kamarády z Černé slunečnice letos v polovině října stáli na břehu střední novomlýnské nádrže pod Pálavskými vrchy a fotografovali osamělý strom tyčící se nad klidnou vodní hladinou, čekal jsem na růžový přísvit již záměrně. Za ranního zpěvu ptáků se opět rozehrálo kouzelné divadlo a já v úžasu hleděl na barevnou scenérii před mýma očima. Vznikla tak druhá fotografie - jak jinak než mezi nocí a dnem v přísvitu růžovém. Ze série snímků jsem vybral ten, na kterém jsou růžové barvy nejintenzivnější.
![]() |
Autor:
Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
www.michalhejna.cz |
Vážení čtenáři, dnešním dnem jsme zahájili elektronickou distribuci magazínu Československá Fotografie, a to pro platformy PC, Mac, Android a také iPad. Než jsme po původním ohlášení záměru na bázi Yudu stačili připravit avizovanou anketu, byl spuštěn český terminál elektronického prodeje časopisů, což vše usnadnilo, a díky tomu bylo možné rovnou zahájit elektronickou distribuci...
„Způsob tohoto léta zdá se být poněkud nešťastným.“ Ano, máte pravdu, pane Důra, letošní léto je přesně takové, jak říká děda Komárek: „A chčije a chčije.“ Když jsem na jaře psal článek Jaro s IR, těšil jsem se na léto. A ono se jen tak nepozorovaně plíží kolem nás...