Dnes je pátek, 18. května 2012
22. 08. 2010, 16:13
Při prohlížení knihy Cesty československé fotografie autorky Daniely Mrázkové mě jednoho večera zaujala fotografie známého českého fotografa Jana Lauschmanna s názvem Skalní útes. Tato fotografie sklidila velký úspěch již v době svého vzniku v roce 1932. Získala cenu Tyng foundation for pictorial photography a následně byla zařazena do stálé expozice Královské fotografické společnosti v Londýně. Objevila se i na osobní autorově výstavě uspořádané o rok později v londýnském Hamersmith Hampshire House.
Snímek zapadá do koncepce, snah a dění kolem fotografie na počátku dvacátého století. Fotografové postupně přestávali být v námětech a způsobech zobrazení závislí na malířství a začali si uvědomovat jedinečnost fotografie. Měkce kreslící objektivy vyměnili za ostře kreslící, ušlechtilé tisky počali nahrazovat fotografiemi na bromostříbřitých papírech.
Na vzestupu byla takzvaná čistá fotografie, odmítající zásahy do negativů i pozitivů. Měnil se i námět fotografií. Klasická malířská zátiší a romantické krajinky vystřídaly věci zdánlivě nefotogenické, jejichž fotogeničnost vynikla právě ve fotografickém ztvárnění. Kladl se důraz na využití světla a stínu, využívaly se nové úhly pohledu a kompoziční postupy. Objevily se i snímky struktur a tvarů. Příkladem všech těchto snah je i fotografie Skalní útes.
Čím déle jsem se díval na fotografii v knize, tím víc jsem nabýval dojmu, že vyobrazené místo odněkud znám. Osvěžil jsem si paměť nahlédnutím do svého fotografického archivu a náhle jsem si vzpomněl. Na fotografii je jezírko v Prokopském údolí na místě bývalého dnes již zatopeného lomu. Strmá skála s geometricky uspořádanými plochami, zvedající se do výšky nad hladinou jezera a na skále strom, samotář, čelící nepřízni počasí a svému osudu.
Kdo navštíví Prokopské údolí dnes, zjistí, že se od doby pořízení fotografie kupodivu mnoho nezměnilo. Skála stojí na svém místě a zvedá se strmě vzhůru nad jezírkem. A nahoře na útesu stále stojí strom, který jako by z oka vypadl tomu na fotografii z třicátých let minulého století…
Jenže co to? Nevypadá ta skála a strom poněkud jinak, než na staré fotografii Jana Lauschmanna? Doopravdy tu něco nehraje. Koukám, přemýšlím a najednou to vidím. Zrcadlově převrácený obraz! Mimo všechny pochybnosti.
![]() |
![]() |
|
Autorova fotografie jezírka
v Prokopském údolí
z roku 2004
|
Zrcadlově převrácená fotografie
J. Lauschmanna z roku 1932
|
Důkazem budiž mnou pořízená fotografie současného stavu z roku 2004. I kdyby strom dnes rostoucí na okraji skály nebyl ten z roku 1932, tvar útesu nedává prostor pro žádné pochybnosti. Jen ostře ohraničené přechody jednotlivých zlomových ploch na holé skále jsou dnes již silně obroušeny erozí a nemají tak rozmanité odstíny v černobílé škále jako dřív...
Celý text článku najdete v magazínu Československá Fotografie 01-2010.
Použitá literatura:
Daniela Mrázková: Cesty československé fotografie, ISBN 23-019-89
Daniela Mrázková: Jan Lauschmann, ISBN 01-510-86
![]() |
Autor:
Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
www.michalhejna.cz |
Je pro vás i nádherné Skotsko daleko? Zajímá vás spíše portrét, fotografování lidí, reklamní a módní fotografie a fotografie rodinná, a to vše především s využitím běžného elektronického blesku a jednoduchých, leč účinných metod osvětlování portrétů a postav v exteriéru i interiéru? Máme zde pro vás jarní víkendové Workshopy CSF...
Hynku! Viléme!! Jarmilo! ... Jaro je tady! Vytáhněte fotoaparáty a hurá do přírody! Vypůjčil jsem si citát od sourozenců Karla a Hynka Máchových, abych probudil z letargie ty z vás, kteří si ještě nevšimli úžasné po zimním spánku probuzené přírody všude kolem nás. Všechno pučí a raší a ovocné stromy jsou v plném květu. Ale zpět k možná tajemné zkratce v nadpisu tohoto příspěvku...