V reklamní fotografii je použití montáží již dávno naprostou samozřejmostí. Fotografická montáž obvykle řeší dva základní problémy. V první řadě je to umístění objektů do prostředí, které je v reálu nemožné využít, ať již z důvodu neuskutečnitelnosti (třeba automobil na Everestu)...
...nebo by snímání v reálném prostředí bylo neúměrně nákladné. V druhé řadě je to pak řešení technicky nerealizovatelných scén, opět i zde má často rozhodující roli nákladnost případných řešení. Úvodní snímek k tomuto článku by díky extrémní hloubce ostrosti Fish−Eye objektivu řešitelný byl a to i z hlediska exponometrického, znamenalo by to ale automobil naložit na převozní plošinu s možností naklonění auta směrem k obloze, odvézt jej někam do krajiny se vzdáleným obzorem a čekat na zajímavou oblačnost. Časově i finančně nákladný snímek je ale v tomto případě možné řešit poměrně snadno právě fotomontáží. Interiér Toleda jsem tedy fotografoval přímo v autosalonu Seat, aniž by bylo potřeba s vystaveným vozem jakkoliv hýbat. Osvětlení interiéru je řešeno velmi jednoduše − stačil běžný elektronický systémový blesk umístěný v synchronizačních sáňkách fotoaparátu. Hlavice blesku byla nastavena na nejširší vyzařovací úhel a nasměrována na strop auta. Rozptýlené světlo dobře prokreslilo celý interiér vozu a expozice s korekcí −0,5 EV byla zcela přesná. Vznik pohybové neostrosti vzhledem ke snímání s bleskem nehrozil a proto jsem snímal z ruky, což mi usnadnilo nalezení optimálního místa snímání mezi opěrkami hlavy předních sedadel.
Oblohu pro montáž jsem vybral z několika záběrů, které mám pro podobné případy připravené v počítači. Protože jsou oblohy snímány 20mm objektivem, bylo nutné vybraný snímek vertikálně zmenšit na 50 %, aby perspektiva oblohy více odpovídala perspektivě Fish−Eye objektivu, se kterým byl snímán interiér vozu.
V programu Photoshop jsem si pomocí nástroje Laso nejprve vytvořil masky pro vložení oblohy, jejich okraje jsou pro přirozenější přechod změkčeny o 1 obrazový bod. Snímek oblohy je po barevné a tonální úpravě vložen do výběru oken vozu. Druhá maska byla vytvořena pro zpětná zrcátka, přitom jas oblohy a saturace jsou nepatrně sníženy, protože i v reálu je odraz v zrcátkách o něco tmavší. Z masky oken jsem nakonec pomocí změkčené elipsy vytvořil masku třetí, která posloužila pro vytvoření překryvné transparentní vrstvy simulující zabarvený protisluneční filtr u horního okraje čelního skla vozu. Aby obloha zůstala kresebně měkká, ostřena je pouze vrstva s interiérem, což zvyšuje prostorový dojem výsledné fotografie.
Celkový čas nutný pro zhotovení fotomontáže byl asi 25 minut, což je nesrovnatelné s časem a náklady, které by vznikly realizací snímku ve skutečném prostředí − to je samozřejmě hledisko důležité pro každého investora reklamních kampaní.
Pozn.: Článek byl publikován v magazínu Photo life č.52 v roce 2006.
Komentáře